Náboženství a násilí

Vztah mezi náboženstvím a násilnými událostmi není snadno popsatelný a ani toto první číslo dvanáctého ročníku časopisu Dingir nepřinese jednoznačné řešení. Možná ale našemu přemýšlení i nad tématem tohoto čísla pomůže, když nebudeme náboženství ve společnosti vnímat jako oddělenou "zásuvku v prádelníku". Náboženství je - pokud můžeme v této metafoře pokračovat - spíše jakousi vůní, prostupující celým prádelníkem. Vůní, která má sílu jak uklidňovat, tak svou štiplavostí znepokojovat a jitřit nepříjemnosti.

Příčiny násilných událostí jsou komplexní a větší roli než samo náboženství v nich jistě hrají společenské tlaky a rozdílné politické ambice. Nacionalismus, chudoba či napětí ve vztahu k minoritám byly či jsou jistě větším problémem než náboženská příslušnost v případech násilí mezi dvěma skupinami Irů (protestantů a katolíků), mezi Srby a Chorvaty (pravoslavnými a katolíky), mezi Sinhálci a Tamily (buddhisty a hinduisty) nebo mezi částmi hinduistické a muslimské komunity v několika indických státech. Neschopnost řešení politického problému Izraelců a Palestinců mobilizuje některé příslušníky zúčastněných stran i pod výslovně náboženský prapor. Některé muslimy přiměla překotnost společenských změn v jejich zemích k násilí vůči jiným, Západu více nakloněným muslimům, i vůči Západu samotnému. Nechuť ke změně společenských poměrů se projevuje také v Indii v boji proti misionářům (křesťanským a buddhistickým), kteří svými poselstvími oslabují důsledky kastovního řádu.

Myšlenka ambivalentnosti náboženské "vůně" i myšlenka, že náboženství hraje spíše doprovodnou než určující roli v konfliktech, se v tématu tohoto Dingiru objevují několikrát. Hned v úvodním článku tématu konstatuje Ivan O. Štampach, že náboženské tradice mají potenciál k tomu, aby násií roznítila i tlumila. Na konci tématu, v rozhovoru s Pavlem Hoškem a Milošem Mrázkem, říká Mark Juergensmeyer, že náboženství jsou nejenom součástí problému nábožensky motivovaného terorismu, ale i součástí jeho řešení. K otázce role náboženství při přípravě teroristických akcí pak Juergensmeyer přispívá v krátkém zamyšlení nad nedávnými tragickými útoky v indickém Mumbaí.

Do Indie míří většina příspěvků v tomto tématu. O otázkách násilí a nenásilí píše indoložka a religionistka Tereza Huspeková. S velkou naléhavostí se kvůli násilí v Indii v otevřeném dopise z indického státu Tamilnádu obrací kamadulský mnich John Martin Sahadžánanda. Na třetí straně obálky otiskujeme část tohoto dopisu a dovnitř časopisu zařazujeme článek indologa Zdeňka Štipla, v němž vysvětluje, v jaké situaci křesťanský řeholník svůj otevřený dopis napsal.

Vztahu judaismu a násilí se v dalším článku tohoto tématu Dingiru věnuje politolog Marek Čejka. Jeho zájem se soustředí na současný Izrael, zatímco další příspěvek o judaismu, zamyšlení hebraisty a religionisty Tomáše Novotného, dává do vztahu dávné násilné události, jejich obraz v jednom z největších židovských svátků a také jejich možný vliv na postoj současných Izraelců k těm, kteří se projevují jako jejich nepřátelé. K tématu patří také násilí, spojené s novými náboženskými hnutími - ke stručně shrnutým dosavadním pokusům o pochopení případů takového násilí připojuje Zdeněk Vojtíšek ještě další možný způsob porozumění.

Kromě tématických článků přináší Dingir jako vždy i několik dalších, jinak zaměřených příspěvků. Seznam témat, který je již nyní na zadní straně obálky velmi dlouhý, se tak zase o něco rozšíří.

Zdeněk Vojtíšek